Se schody se potkává každý z nás prakticky denně. Nelze si tedy nevšimnout, že máme mnoho různých druhů schodišť. Některá z nich, především ta klasická, najdeme prakticky všude. Jiná se zase používají jen vzácně. Typickým příkladem zde mohou být točité schody. Ty máme většinou spojeny se starými budovami, hrady a zámky. Je pravdou, že tam se používaly nejčastěji. Avšak najdeme je i v moderních budovách, neboť mnohde se jedná prakticky o jedinou možnost, zatímco jinde zase vhodně doplňují vzhled interiéru.
Pravdou však je, že chůze po nich není tak bezpečná. Rozdílná šíře schodu po celé jeho délce může působit problémy, neboť si musíme být v každém okamžiku vědomi, ve které části se nalézáme a kolik prostoru vlastně máme. Pokud po nich chceme seběhnout, snadno to může skončit pádem, zvláště u dětí, které ještě nemají zcela vyvinutou kontrolu motoriky.
Zde je na místě otázka, proč se tedy stavěly, a stále staví, když existují jiné, bezpečnější varianty. Důvody jsou zde především dva, přičemž ten první byl důležitý hlavně v minulosti. Jednalo se o fakt, že točité schody umožňovaly snadnější obranu. Útočníci totiž museli držet meč v levé ruce, zatímco obránci v pravé. A vzhledem k tomu, že stejně jako dnes, i tehdy byla valná část populace praváci, je jasné, jakou výhodu to představovalo. Ta však skončila s nástupem střelných zbraní.
Ten druhý, který má svůj význam i dnes, je úspora místa. Zdaleka ne všude je dost prostoru na klasické schodiště, a je tedy potřeba hledat jiná řešení. Typické je to u vysokých, nízkých staveb, jako jsou například rozhledny, avšak najdeme je i v domech, které jsou konstruovány tak, že na schody příliš místa nezbývá.
Není tedy divu, že je najdeme v mnoha případech i dnes. Mechanizace, jako například výtah, není všude možná, a někde ji navíc nepřipouští zákon. I z tohoto důvodu jsou dodnes používány, http://help.eset.com/antitheft/cs-CZ/issue_gpssatellites.html a tak tomu bude nejspíše i v budoucnu.